San pao: tři poklady ukryté v šálku čaje
Nebesa tchien (tian) mají tři poklady: prvním z nich je nebe, druhým je člověk, třetím je země. Každý ze tří pokladů má své tři samostatné poklady. V Číně se nazývají san pao (san bao), tři vzácnosti, něco, co je esencí života… je to niť, z níž je utkána veškerá látka bytí.
Nebe má tři poklady: slunce, měsíc a hvězdy.
Člověk má esenci, pohyb a vědomí.
Země má oheň, vítr a vodu.
Tři poklady člověka se v čínštině nazývají ťing (jing), čchi (qi) a šen (shen). Jsou to velmi jemné a subtilní látky v podobě vnitřních vibrací či frekvencí, které je však velmi těžké zachytit a ještě těžší popsat.
Pokud jde o čínské znaky, znak esence – ťing (jing) má v sobě znaky pro semeno rýže a mladou rostlinu bílé barvy. V těle je ťing spojen s teplem a esenciálními tekutinami, které změkčují naše tělo, dělají ho vitálním a mladým.
Znak čchi (qi) má v sobě stejný znak pro rýžové semínko, pouze nahoře je pára, která z něj vzniká. Čchi je spojena s pohybem a životem. Je to dech života.
Znak šen (shen) obsahuje znak pro pole, které se rozprostírá do nebe a do země, a znak pro smlouvu. Je to světlo, světlo, které vzniká za našima očima, a zároveň naše smlouva s nebesy. Charakterizuje ho věta: tchien žen che i (tian ren he yi), která znamená „lidé a nebesa jsou jedním“.
Při zmínce o pokladech používají častokrát cvičenci nej-kungu (neigongu) a tchaj-ťi čchüan (taijiquan) konkrétní výrazy. Pravdou však je, že mystický svět Číny je velmi vzdálený tomu našemu a jeho pochopení vyžaduje hodně pátrání a praktického uchopení. Tělo, dech a mysl jsou jen viditelné výstupy těchto tří pokladů a mají poukázat na hloubku skrytou za nimi. Možná existuje způsob, jak se o nich dozvědět více. Intuitivně a přímo.
Kung fu čcha
Pokud pijete doma čaj a jste jeho milovníci, nic není ztraceno. Čínský způsob pití čaje – kung fu čcha (gong fu cha) vymysleli podle legendy mistři bojových umění a vnitřních cvičení jako vysokou formu kultivace člověka. Laik vidí pouze čaj, avšak zkušený mistr pohlíží na kung fu čcha (gong fu cha) jako na jednu z nejvyšších forem nej-kungu a vnitřní práce… velice skrytou a velmi hlubokou.
V čaji jsou i poklady nebeského a zemského původu. Samotná rostlinka čajovníku potřebuje zemi, slunce i měsíc. Voda je jedním z pokladů země a na ohřívání se používá oheň. A způsobem přípravy čaje se dá poukázat na hodně souvislostí obsažených v nej-kungu (neigongu ) a nej-tanu (nei danu).
Při čajovém obřadu se důraz klade na chuť čaje, jeho vůni a barvu.
Pokud chceme pochopit ťing, jeho tajemství je ukryté v chuti čaje a samotném nápoji. Čchi souvisí s vůní a jemností s ní spojenou. Šen se zrcadlí v barvě čaje. Čím lepší čaj, tím krásnější, olejovější barvu má.
Trojí polknutí čaje spolu se slinami do oblasti podbřišku představují uložení tří pokladů do spodního tan-tchienu (dantianu) a jejich následnou cirkulaci po těle. Rozmanitost vůně a horká svěžest i hutnost čaje poukazují na život proudící v nás. Barva a druh čaje někdy reprezentují pět duchů šen, které obývají naše orgány. Souvztažností mezi nimi je tolik, že by jejich popis možná vystačil i na celou knihu.
Jak je vidět, tři poklady člověka jsou příliš jemné a subtilní na to, abychom je mohli přímo popsat. Proto bude nejlepší dát si šálek čaje a naslouchat…
Text a foto: Miloš Bachár
Překlad a textová úprava: Alena Koutecká
Miloš Bachár začínal v roce 1997 s jógou. Po pěti letech přešel k čínskému bojovému umění. V letech 2002 až 2012 ho zaujal především jihočínský Mai Gei Wong wing chun, později studoval asi rok Čchen tchaj-ťi u Jožky Goliana, žáka Čchen Pinga (Chen Binga). V té době se dostal i ke korejskému zenovému buddhismu.
Od roku 2012 cvičí wudangské tchaj-ťi – linii San Feng Pchaj (San Feng Pai) mistrů Čung Jün Lunga (Zhong Yun Longa) a Jüan Siou Kang (Yuan Xiu Gang), nej-kung (nei gong) a nej-tan (nei dan) u Michala Stejskala. Pobýval také přímo v chrámu Jü Sü Kung (Yu Xu Gong) u Jüan Siou Kang (Yuan Xiu Ganga).
Svoje znalosti v taojin (daoyin), nej-kung (neigong), taoistické meditaci a alchymii si v listopadu 2017 odjel prohloubit k mistrovi Čung Süe Jung (Zhong Xue Yong) do chrámu C‘-siao Kung (Zixiao Gong) a k mistrovi Wang (Wang) z linie Lung Men Pchaj (Long Men Pai) – dračí brána.
Do budoucna by rád studoval Ťing Ming tao-ťia (Jing Ming daojia) z Lao Šanu (Lao Shanu) u mistra čínského původu, který hovoří česky, avšak přeje si zůstat v anonymitě.
